Slovník pojmů
A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž
Výsledky:
| Výraz | Popis |
|---|---|
| Čabajka
|
neboli čabajská klobása je uzenina typická pro maďarskou kuchyni, kde se jmenuje Csabai kolbász. Má sytě červenou barvu a specifickou ostrou chuť. Vyrábí se z vepřového masa, které se naloží a marinuje ve směsi soli a cukru. Poté se pomele a dochutí sladkou a pálivou paprikou, česnekem a kmínem. Plní se do přírodních střívek a vyudí se studeným kouřem z ovocných stromů.
|
| Čekanka |
je listová dvouletá zelenina. Čekanku lze konzumovat čerstvou i tepelně upravenou.
Čekanka má nasládle hořkou chuť, bíložluté pevné, křehké listy. Čekanka se pěstuje na tmavých místech a musí být uchovávána v temnu, aby nezhořkla. Abychom zjemnili její chuť můžeme ji vložit na 5 minut do teplé vody nebo mléka. Tímto ale neztratí jen svou hořkou příchuť, ale i vitamíny a minerály (vysoký obsah draslíku, fosforu, hořčíku, železa a vápníku) |
| Černá sapota |
neboli také čokoládovník má kulaté plody zelené až černé barvy(označující zralost), které mají hnědou dužinu chutnající po čokoládě s lehkou příchutí ostružiny. Obsahují vyšší obsah vitaminu C než je tomu u citronu( obsahují 4x více vitamínu C než má pomeranč) a přitom mají nízký obsah kalorií. Jí se buď samotná jako klasické ovoce( může se vydlabat lžičkou) nebo se přidávají do zmrzlin, pohárů, dezertů, buchet, dortů a koláčů, kde nahrazují čokoládu. Toto ovoce je v USA a Austrálii hitem. V ČR se mohou pěstovat ve sklenících nebo zimních zahradách.
|
| Černucha |
nebo-li také lidově černý kmín je cca 35 cm vysoká letnička ze které se v gastronomii používá plod - černý kmín.
Plod se často lisuje a vzniká z něj kvalitní a téměř zázračný s 100 životu prospěšnými látkami plný olej. Obsahuje vitaminy A, B1,B2, B3, D, E, F, kyselinu listovou, minerály, omega 3 a 6 mastné nenasycené kyseliny. Léčí se jím virové a bakteriální nemoci, únavový syndrom, žaludeční problémy, onemocnění kůže, detoxikuje organismus, používá se při dietách, bolestech hlavy, kloubů, svalů, chronických bolestech, při léčbě AIDS, TBC. Olejem se lehce dochucují zeleninové saláty a pokrmy. |
| Černý kořen |
neboli hadí mord španělský. Zelenina, která pochází ze Španělska.
Je odolný vůči mrazu, díky čemu se mu daří v celé Evropě a Asii. Černý kořen je tvarem podobný mrkvi, může dosahovat délky až 40 cm a šířky 4 cm. Černý kořen je na povrchu černý, ale dužinu má bílou a křehkou. Z kořene po naříznutí vytéká bílá lepkavá tekutina. Černý kořen se při přípravě musí oloupat a omýt od lepkavé šťávy. Po oloupání se doporučuje jej namočit do okyselené vody, aby nezhnědl. Černý kořen se konzumuje syrový, v salátech, dušený, jako příloha k masu, smažený v trojobalu. Černý kořen má nasládlou chuť, podobnou pastináku. |
| Červená řepa |
dokáže svým složení posílit imunitní systém. Kromě jiných prospěšných látek obsahuje vysoké množství vitamínu C, kyselinu listovou a draslík. Červené řepa obsahuje neškodné červené barvivo betanin, které zabarvuje moč dorůžova. Díky pikantní chuťi řepy je dobré ji pro děti zkombinovat např. s mrkví, petrželí nebo bramborem. Řepa také obsahuje vysoké množství vitamínu C a dodá tělu potřebné karoteny a antioxidanty.
|
| Červený rybíz
|
Rybíz se začal pěstovat v 16.století.
Obsahují velké množství vitaminu C. 40 bobulí například obsahuje doporučenou celodenní dávku vitaminu C pro dospělého člověka. Dále obsahuje vitaminy skupiny B(Kyselinu Panthonelovou, Niacin, Karoten), vitamin P(Rutin) a vitaminy A. Má velmi vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, pektinu a tříslovin. Obsahuje železo, vápník, hořčík, mangan a draslík. Rybíz napomáhá zvyšovat imunitu těla, napomáhá při zánětech sliznic, angíně, rýmě a při prevenci rakoviny, má příznivý vliv na cévy a oči. Rybíz se jí v syrovém stavu, používá se do koláčů, velmi dobře konzervuje díky velkému obsahu Pektinu, vyrábí se z něj šťávy, limonády, sirupy, marmelády a džemy. |
| Česnek |
je nejen neodmyslitelnou součástí naší, ale i světové kuchyně.
Obsahuje velké množství zdraví důležitých látek - minerály (vápník, železo, hořčík, sodík, draslík, fosfor, zinek, jod, selen, mangan, měď), vitaminy (B1, B2, B6, C, A, niacin, kyselina listová) a enzymy.Mezi jednu z nejvýznamnějších složek česneku je alliin, který se přeměňuje se na allicin, což je velmi silné přírodní antibiotikum s velmi širokým spektrem působení na mikroorganismy- působí antivirově a antibakteriálně. Česnek se tak hodí při léčbě angíny, chřipky a nachlazení(stimuluje pocení, čistí dýchací cesty, zlepšuje odkašlávání). Používá se také při chronických onemocnění horních cest dýchacích, při zánětů mandlí, snižuje hladinu cholesterolu, pomáhá v boji s arteriosklerózou a kornatěním cév, ředí krev a rozpouští krevní sraženiny, pomáhá při trávicích potížích(katary, infekce střev a žaludku, podporuje produkci žluče,...), pomáhá při cukrovce(vyplavuje z těla přebytky cukru), snižuje riziko některých druhů rako |
| Čevabčiči |
nebo-li čevabi je balkánský pokrm z předního hovězího mletého masa.
V Turecku se nazývá kebab. Čevabčiči má tvar válečků nebo šišek a připravuje se na grilu nebo na menším množství oleje na pánvi. |
| Čočka |
se oproti jiným luštěninám dobře vaří a je nejlépe stravitelnou luštěninou. Čočka obsahuje bílkoviny, vlákninu, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, minerály: fosfor, draslík, hořčík a vápník, železo.
Čočka napomáhá krvetvorbě, při odtučňovací kůře, reguluje funkci střev, je prevencí zácpy, zvyšuje vitalitu ledvin, napomáhá snižovat cholesterol, je vhodná pro osoby s cukrovkou. S rozvahou by měli jíst čočku lidé trpící dnou. Ke konci vaření čočky je vhodné do čočky přidat pár kapek citronu. Vitamin C obsažený ve šťávě způsobí lehčí vstřebávání železa do těla. Taktéž se dají použít zelené bylinky, kterými čočku posypeme. Čočka je vhodná do salátů, indických jídel, do polévek. Červená loupaná čočka má tendenci se rozvařovat, proto se jí dají i polévky zahušťovat. Čočky známe několik druhů lišících se velikostí a barvou semen. Například: žlutá, oranžová, hnědočervená, zelená nebo černá. |
| Čorba |
je balkánská polévka(Srbsko, Bulharsko. Je to hustá masová polévka ze skopového, vepřového nebo jehněčího masa, zeleniny(rajčata, papriky a kořenová zelenina, cibule, česnek) a fazolí.
|
| Čurďi Marikľi |
jedná se o tradiční romské jídlo.
Z hrubé mouky a vody vypracujeme těsto, které vyválíme na tenkou placku, kterou nasucho opečeme z obou stran a necháme vysušit, aby byla tvrdá. Mezitím na sádle připravíme pokrájené kysané zelí, které opepříme. Špek pokrájíme na kostičky a necháme na pánvi trochu uškvařit. Tvrdou placku nalámeme to teplé vody, vařečkou kousky placky potopíme a přikryjeme talířem a necháme chvíli odstát. Poté zcedíme a vložíme do mísy, přidáme uvařené zelí a špek s vyškvařeným sádlem. Vše promícháme |
| Čurpe |
je tvrdý sýr z jačího mléka pocházející z indického subkontinentu - Tibet, Indie, Bhútán a Nepál.
Je velmi tvrdý, lehký a skladný. Je ideální potravou pro pastevce. Sýr se odlamuje na malé kousky a poté se dlouho cucá nebo žvýká(10 minut až 2 hodiny), aby teprve poté získal svoji výtečnou mléčnou sýrovou chuť. Chuť je smetanová, lehce nasládlá a slaná. |
