Dušičky - svátky mrtvých-svátky jídla
Zkracují se dny. Slunce už nehřeje tolik jako ještě nedávno. Jeho svit stačí jen na to, aby obarvil listy stromů do žlutohnědých odstínů. Zrají kaštany. Blíží se listopad. Člověk jde zachumlaný do kabátu, pod nohami mu šustí spadané listí. Je pochmurné počasí. Přemýšlí o různých věcech. Chtě nechtě, mu vždy mysl sklouzne ke vzpomínkám na blízké, které miloval, ale s kterými se setká snad už jen na onom světě.
Blížící se konec roku evokuje v lidech myšlenky na konec života už od nepaměti. Není se čemu divit, ta paralela je zde více než zjevná. Už staří Keltové slavili dobou, kdy začíná náš listopad svůj svátek zemřelých jménem Samhaim. Muž jménem Odillo, opat kláštera ve francouzském Cluny, napasoval na tyto pohanské oslavy nám známé Dušičky (2. listopadu) a jim předcházející Svátek všech svatých. Podobně jako to křesťanská církev udělala už dříve s Vánocemi, které se slaví v období pohanských oslav slunovratu.
V zemích kde je křesťanská víra tradiční navštěvují věřící lidé hroby svých příbuzných a modlitbou se snaží zmírnit jejich utrpení, které zažívají v očistci. V minulosti se k tomuto účelu používalo také máslo, které pozůstalí dávali do lamp místo oleje. Máslo mělo sloužit zesnulým k pomazání jejich popálenin. Dále lidé pili mléko. To, jak věřili, popálené zemřelé ochlazovalo.
Dnes už se s jídlem Dušičky v Česku nijak zvlášť nespojují. Dříve však hospodyně na Svátek všech svatých pekly pečivo podlouhlého tvaru. Tomu se říkalo různě, například: „kosti svatých“. Peklo se z dvou druhů mouky. Pro služebnictvo z mouky tmavé a pro rodinu hospodyně pekly z lahodnější světlé mouky. Den na to se peklo jiné pečivo jménem „Dušičky“ mělo čtyřhranný tvar, zadělávalo se mlékem a plnilo povidly. Tímto pečivem se pak obdarovávali žebráci a další chudí spoluobyvatelé obce. Pro duše v očistci bylo určeno jídlo, které se večer házelo do ohně. Jednalo se o různé druhy a věřilo se, že tím budou mrtví částečně vykoupeni ze svých hříchů.
Jinde ve světě se tradice svázané s potravinami drží dodnes. Například v některých pravoslavných zemích je zvykem pořádat hostinu, na které se podávají nebožtíkova oblíbená jídla. I Halloween, americká obdoba Dušiček, je velmi úzce spjatý s jídlem. Malé děti chodí v přestrojení koledovat, za což dostávají sladkosti. Také se připravují tematické strašidelné pokrmy, nebo třeba dýňová polévka. Průvody strašidel, které známe především z amerických filmů, se kdysi konaly i u nás. Konkrétně v Podkrkonoší, lidé tam na sebe oblékali děsivé masky, čímž zaháněli zlé duchy.
Návštěvníků hřbitovů ubývá. Já se nebudu se snažit obnovovat zaniklé tradice. Nechci Vás nutit péct housky cizím lidem, ale zkuste prosím zajít o Dušičkách rozsvítit svíčku na hřbitov. A pokud tam potkáte známého nebo příbuzného, pozvěte ho k sobě domů alespoň na čaj a bábovku. Zavzpomínejte spolu na společné blízké, na předky, kteří mezi námi už nejsou. Možná Vás překvapí, jak příjemný to bude večer.
Na svátek Halloween se často podává dýňová polévka, která si získává čím dál více příznivců i v ČR. Zde je recept na tu pravou halloweenskou :)
http://www.senzarecepty.cz/recept/polevky/13125-halloweenska-dynova-polevka/
Zdroj obrázků sxc.hu
